Stojánek na příbory

26. prosince 2012 v 0:01 | Sqrna |  Do kuchyně a jídelny
Přítelkyně mého dědy si ode mě už asi před rokem nebo dvěma přála stojánek na příbory. První, co jsem udělala, byl moc nízký a zkládal se pouze ze tří neoddělitelných částí, takže jsem si řekla, že by stálo za to, abych udělala nový a před vánoci jsem se k tomu konečně dostala. No, abych to pořádně vysvětlila. Už od první třídy od školky chodím na keramiku a ta je dalším mím oblíbeným koníčkem :). Mno, upřímě, výroba stojánku mě moc nebavila, takže jsem ho docela odflákla. je to docela dost vidět, ale co... Další dělat určitě nebudu :D.
Jako první jsem si udělala přesnou představu o tom, jak přesně by měl vypadat. Nápad jsem dostala prakticky hned a taky jsem ho uskutečnila, jak uvidíte níže :). Skládá se ze tří trojúhelníků, které se k sobě dají postavit :).
Mám takový problém s lepením stěn. Vždycky mě štvalo, že se mi to nevede a že jsou pokřivený atd... (toto není vyjímkou)
Stojánky jsem dělala na dvě "várky", což je také zřetelně poznat. Práci jsem si taky pořádně zkomplikovala tím, že jsem používala 2 různé barvy hlíny (u lžiček dokonce 3!). Problém je v tom, že každý druh hlíny jinak dlouho schne, takže se musí pomaličku pomalu nechat uschnout. Začala jsem s tím asi před dvěmi měsící. Na keramiku chodím jedonu za týden asi na 2 a půl hodiny. Velký problém nastal týden před vánoci, kdy bylo jasné, že bych to normálním tempem nestihla dodělat. V pondělí jsem proto po škole ještě utíkala na keramiku, kde naštěstí byla Julka (paní ke které chodím) a tak jsem si ještě neupečenou hlínu mohla přetřít bílou glazurou (je to hodně znát na vnitřku). Naštěstí se vše stihlo a já si mohla svůj výtvor odnést ve čtvrtek oficielně domů :).

1. várka
Nože
Nože jsem udělala jako první a taky je to na nich znát :). Jsou s Lžícema asi nejpovedenější. V rovnovážní zkoužce obstáli nejlépe, což je dobře, protože nože jsou většinou nejtěžší.

Lžíce
Zde si můžete v odrazu střešního okna všimnout, jaké bylo modro:). Moc pěkná barva :).
U Lžící? Lžíc? se mi nejvíc líbí rovnoměrný nátěr vnitřku. Jenom mi trochu přijde že se tochu zaklání do zadu, ale to snad nevadí :).

2. várka - po upečení jsem zjistila, že je menší než 1. várka, i když před upečením byly stejně velké. Že by jiný způsob výroby? Je to teda záhada :). No sice mě to trochu mrzí, ale musíme na tom hledat něco pozitivního že? Alespoň že dvě a dvě části jsou stejné.
Lžičky
Lžičky jsou z druhé várky, ve které byla glazovaná "syrová" hlína. Je to už vidět na vnitřku. Není zde tak souměrná vrstva. Všimla jsem si, že má o něco tlustčí stěnu a že je trochu jinak velká. Upřímě, otřít správně ten nápis bylo teda peklo :).

Vidličky
Tenhle jsem musela dělat na dvakrát. Jednou mi totiž prasknul. Už jsem na to neměla pořádně energii a taky jsem už to musela mít hotové, takže vypadá tak jak vypadá... Tak umatlanej je ten nápis proto, že se přebytečná glazura špatně stírá hlavně ze syrové hlíny a navíc je ten nápis hodně mělkej. Při focení jsem zjistila, že mi tam je vidět jedno k, když jsem to předělávala :)

Pro ty, co asi nikdy nedělali z keramikou jet tenhle článek asi docela nesrozumitelnej, ale nebojte se, chystám vysvětlující články :).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama